elektrifikovaná

na kůži mi píšeš vzkazy
někdy pozdravy, jindy romány
promlouváš ke mně skrze hmat
a já nepřestávám naslouchat
při každém dotyku
byť konečky prstů
ba hřbetem ruky
jako tisíc voltů rovnou do žíly
srdce hraje dubstep a publikum šílí
endorfiny v krvi, chlupy se ježí
čím víc nesmím, tím víc toužím dotknout se tvých rtů
jako kontrolka baterie blikající jen stěží
tak zavři oči, zataj dech

(a užij si tu věčnost neopakovatelných momentů)