další maškarní bál nadějí a marnosti
masky z čtyřlístků a ideálů a lebek a pařátů
náš obvyklý společný tanec mezi pohledy
v rytmu písemných rituálů

po sundání škrabošek
mi posel donesl psaní bez obálky
že v nebi už prý místo není
ač vítaný jsem, ať přijde zapomnění

přemýšlím, jak bezbranná opravdu jsi
spokojená, ale uvnitř něco schází
nech mě být tím prostorem
a buďme spojeni časem i dlaněmi
jemně švitořící na hranici mezi slovy a činy
oblečeni do světla pouličních lamp

někde v temnotě přede mnou se na šňůrce houpá klíč
tápu a snažím se ho nahmatat, klíč od nebeské brány